Kniha pocitů

    Motto:    "Nauč se smát se slzami v očích,

             pomalu kráčet, i když pospícháš,

             nauč se hladit se zaťatou pěstí,

             jen tak poznáš, že život je krásný

             a stojí za něj bojovat."

 

    Tak tato kniha vznikla na táboře v roce 2000. Je to ryze kniha našeho oddílu, kam můžeme napsat své pocity z uplynulého dne, či výroky, které někdo omylem, nebo naschvál prohlásí.

 

Tábor 2002

Houbička:"Mně spadla pila do oka."

Manča si zpívá:"Strýček Donald farmu měl...Co to tam ty zvířata dělaj, kurňa?"

Verča:"Přestaň se chechtat, už seš celej rudej. Já tě teda nebudu resuscitovat!"

Verča:"A kdo chce přisladit ten cukr, ať řekne Benjamínovi."

Brabi:"Já se praštil pod vokno!(oko)" 

Manča:"Tak jestli chceš, tak já ti tu čtvrletku dám"(čtvrtku)

Verča:"Michal mě hluboce zklamal."   Poustevník:"Hm, selhal."  Verča:"Čemu se tu smějete? To snad nemůže bejt sprostý, když se tomu směje Manča."

Verča:"To jsou vorgie."

Manča:"Kdepak mám svý kaťata, já jsem ňáká nahatá."